Vánoční výzva aneb daruj z nadbytku

Vánoce jsou už pryč, ale chtěl bych se k nim ještě jednou vrátit a podělit se s vámi o pro mě silný příběh, který se prostě stal a já měl tu čest stát na začátku.

Nejdříve tu bylo moje rozhodnutí obdarovat někoho stejně jako vloni. Daroval jsem let dvouplošníkem se mnou. Pak si toho všimli kamarádi a stala se z toho “VÁNOČNÍ VÝZVA”.

Konec roku přišel kromě vánočního uvolnění i se svými stíny, které byly dlouho neviděny a nechtěny. Opouštění starých nefunkčních schémat.Rozchody, opouštění a odpouštění, někdy to bolí to a někdy i hodně… Ale ne vše je těžké. Přijdou do života věci, které se nedajÍ naplánovat, TŘEBA TAHLE VÁNOČNÍ VÝZVA: prostě jsem se rozhodl věnovat let dvouplošníkem EELE se mnou někomu, kdo to potřebuje a Vy ho můžete nominovat. Já potom vylosuju kdo to bude. Nic na tom nebylo, udělal jsem to vloni a měl jsem pocit, že se chci podělit i letos.

Pak se ale stalo to, že kamarád a architekt, odborník na bydlení a Feng Shuei se přidal a nabídl odbornou konzultaci zdarma. Prostě jen tak jako dárek někomu. Následně DOBRÁ PEKÁRNA nabídli někomu jejich vynikající kváskový chleba na celý leden zdarma. Oooh, to je síla sdílení. Hned nato se přidal další kamarád a nabídl víkendový pobyt s outdoorovými aktivitami na Vysočině. Mám slzy v očích a cítím obrovskou vděčnost. A už to jelo a jede. Má úžasná kamarádka a vynikající fotografka nabízí focení zdarma pro někoho kdo potřebuje, nebo mu to udělá radost, nominovat můžete sebe nebo někoho jiného, to je jen na Vás. Pak přišla nabídka fyzioterapie a další a další.

Cítím obrovskou vděčnost, že je nás tolik, kdo se cítí být natolik bohatý, že se může podělit o to co má a co umí. Nezáleží na tom kolik „to stojí“ nezáleží na tom jak je to atraktivní. Záleží na jediném, že máme co dávat a co sdílet. Díky Vám všem, kteří výzvu poskytujete a díky Vám všem, kteří nominujete, mám silný pocit, že je to prostě dobré. A když máme někdy pocit, že ne, možná je to jen tím, že se koncentrujeme hlavně na problém a nevnímáme ostatní části obrazu (jako třeba já dnes v noci:). Někdy je to obtížné, jindy to jde snadněji.

Díky Vám všem že se toto stalo. Já to nevytvořil, pouze jsem udělal jeden krok a kamarád Honza udělal ten druhý a další se přidávají. Takhle se stávají krásné věci ve světě. Nevymyslíme je. Nevytlačíme je. Nevyvzdorujeme je. Nevyrevolucujeme je. Prostě se stanou, když každý sám za sebe udělá něco nezištně pro svět a pro sebe, prostě z lásky k životu jako takovému. Ještě jednou Vám děkuji

Bylo to tak velké, že si mě všimli v idnes a chtěli o tom něco napsat. V rozhovoru s Lenka Štěpánková jsem si o tom povídali…

Odkaz na článek zde